Obrazy národního života pražského se zpěvy a tanci ve 4 dějstvích, rozhlasová úprava Vladimír Procházka. Vychází u příležitosti letošního 180. výročí premiéry. Vdova Mastílková, bohatá máselnice / MEDA VALENTOVÁ Lidunka, její neteř / JARMILA KRULIŠOVÁ Václav Kroutil, pražský měšťan a švec / OTTO MOTYČKA Jeník, jeho syn, mlynářský krajánek / JAROSLAV VÁGNER Pan Dudéc, pražský švihák / VÁCLAV ŠPIDLA Panna Cibulčini, bývalá divadelní zpěvačka / JINDRA HOLLMANOVÁ Pan Hvězdoleský, literátor... Celý popis

Koupit za 89 Kč
  • Od nejoblíbenějších
  • Od nejlevnějších
  • Od nejdražších
Zobrazit další nabídky

Popis

Obrazy národního života pražského se zpěvy a tanci ve 4 dějstvích, rozhlasová úprava Vladimír Procházka.

Vychází u příležitosti letošního 180. výročí premiéry.


Vdova Mastílková, bohatá máselnice / MEDA VALENTOVÁ

Lidunka, její neteř / JARMILA KRULIŠOVÁ

Václav Kroutil, pražský měšťan a švec / OTTO MOTYČKA

Jeník, jeho syn, mlynářský krajánek / JAROSLAV VÁGNER

Pan Dudéc, pražský švihák / VÁCLAV ŠPIDLA

Panna Cibulčini, bývalá divadelní zpěvačka / JINDRA HOLLMANOVÁ

Pan Hvězdoleský, literátor a recensent / RUDOLF HRUŠÍNSKÝ st.

Paní Klinkáčková, vdova po sládkovi / ILONA HODAČOVÁ

Pan Hubínek, uzenář / JAROSLAV SENÍK

Kozelka, dohazovač / FRANTIŠEK KREUZMANN

Ondřej Jammerweil, hospodář u Mastílkové / FRANTIŠEK FILIPOVSKÝ

Markyta, hospodyně u Mastílkové / JARMILA ŠVABÍKOVÁ

Pavelka, drvoštěp / STANISLAV SKLENÁŘ

Šebelka, drvoštěp / RUDOLF ŠIROKÝ

Živeles, žid / FRANTIŠEK KOVÁŘÍK

Dráb / JOSEF FRYČ

Starý Mareš, slepý houslista / FRANTIŠEK SMOLÍK

Bětuška, jeho vnučka / VĚRA POKORNÁ

První písničkářka / MARIE KRTIČKOVÁ

Druhá písničkářka / TÁŇA LEPIČOVÁ



Činoherní sbor Československého rozhlasu v Praze,
Pěvecký sbor Československého rozhlasu v Praze, sbormistr Jiří Pinkas

Pražský rozhlasový orchestr řídí František Dyk

Režie Josef Bezdíček

Nahráno v Československém rozhlase v Praze v roce 1951



BONUSY

Rozhovor s Bertou Škroupovou, vnučkou skladatele Františka Škroupa,
u příležitosti jejích 70. narozenin.

Natočeno redaktorem Českého rozhlasu Alfredem Technikem v roce 1944 (m) 07:48



František Škroup: Píseň "Kde domov můj"

Zpívá Bořek Rujan, hraje Symfonický orchestr F.O.K., řídí dr. Václav Smetáček

Nahráno v roce 1948 3:22



František Škroup: Slavnostní předehra k otevření divadla v Chrudimi
Hraje Symfonický orchestr Československého rozhlasu v Praze

řídí Josef Hrnčíř

Nahrávka Čs. rozhlasu v Praze z roku 1968 7:44



František Ondříček: Rhapsodie Bohême pro housle a orchestr, op. 21

Hrají Vojtěch Frait a Pražský rozhlasový orchestr, řídí Josef Hrnčíř
Nahrávka Čs. rozhlasu v Praze z roku 1962

Dvořákova síň Domu umělců (Rudolfina) v Praze 16:44


Antonín Dvořák: Domov můj. Předehra ze scénické hudby ke hře
Františka Ferdinanda Šamberka "Josef Kajetán Tyl", op. 62 (B 125)

Hraje Symfonický orchestr Československého rozhlasu v Praze,
řídí Karel Šejna

Nahrávka Čs. rozhlasu v Praze z roku 1973 10:27





Fraška Josefa Kajetána Tyla (1808-1856) Fidlovačka s hudbou Františka Škroupa (1801-1862) byla poprvé uvedena ve Stavovském divadle 21. prosince 1834. Tylův aktuální obrázek ze života dvojjazyčné Prahy však kupodivu neměl očekávaný divácký ohlas. Fidlovačka se hrála ještě 11. ledna 1835 (ve zkrácené verzi), pak z repertoáru profesionálních scén na dlouhých 82 let zmizela. Mezitím vešla do dějin díky písni slepého Mareše "Kde domov můj", kterou v četných koncertech zpopularizoval její první interpret Karel Strakatý (1804-1868). Fidlovačku uvedlo nově teprve 9. června 1917, ve třetím roce první světové války, v úpravě Adolfa Weniga Městské divadlo Královských Vinohradů, a ještě téhož roku se objevila na dalších českých scénách. Rok na to se stala píseň, už řadu let vnímaná jako národní hymna Čechů, také součástí státní hymny nového československého státu.
Zobrazit více

Parametry

Žánr beletrie
Jazyk český
Autor Josef Kajetán Tyl